Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co jsme dělali v zimě?

2. 4. 2010

Když byla za námi výstava v Olomouci, začala zase zábava. Snehu bylo plno, tak jsme pořád chodili ven a nemusel jsem se vůbec koupat!

ObrazekPanička mi házela klacky a balónek, všiml jsem si, že už mě často nechává i na volno bez stopovačky. Tak jsem jí udělala radost a nikdy jsem neutekl. Dost často se stávalo, že panička ztratila rukavici posílala mě ji hledat. Jé, to mě moc baví - běžím a běžím, až mi uši vlají. Pak ji najdu, chytím ji do zubů, otřepu z ní sníh a už utíkám zpět k paničce. Když k ní přiběhnu, sednu si a rukavici jí podám - jé ta je ráda! Můžete to vidět na  videu.

Mezitím jsme byli u pana doktora, který mi zkontroloval oči. Napřed jsem docela vyváděl, pan doktor si zavolal pomocnici, jenže to bylo ještě horší. Panička dobře ví, že násilím se mnou nic nespraví - čím větší tlak, tím ví se peru. Pak jsem se trochu rozkoukal, panička mě uklidnila, řekla "postoj!"  a už jsem stál jako socha. Všechno dobře dopadlo. Panička pak někam posílala papíry a zpátky došel jinej papír a prej už jsem chovnej. Tak jestli to znamená, že se rád chovám, tak na to snad nepotřebovali žádný papír, to je jasný od malička. Ale možná to bude znamenat něco jiného....

Tak jsme se byli podívat v sadu v Kovalovicích. Byla tam sice zima, ale po dlouhé době jsem měl zase svůj balonek a mohl jsem si s ním poběhat. To byla paráda.Obrazek

V březnu jsem znovu začali chodit na cvičák. Byl jsem moc rád. Sice jsou tam jiní pejci, ale naše cvičitelka Ivča je stejná. Byla překvapená, když jsem jí svůj kousek s rukavicí ukázal. A hodně mě chválila, že jsem se uklidnil. Asi že přejdu kladinu normálně a ne jako raketa (ale umím to i tak). Myslím, že na mě připravují nějaké další lekce, ale to se asi těším, protože za to bude zase masíčko, mňam!

No a 20.března jsme jeli ještě na výstavu, a to kousek od Kovalovic, do Vyškova. Byla to první krajská výstava ve Vyškově Obrazeka byla docela zvláštní. Za prvé se konala uvnitř Posádkového domu, my měli (maličký) kruh v sále kina. Nevím, jestli pořadatelé domysleli, jak budou vypadat parkety a zařízení po nájezdu několika stovek psů. Za druhé jsme nastupovali do kruhu jako druzí, protože kromě mě tam byla už jen Shiny od Káji z Třebíče. Za třetí nás posuzoval slovenský rozhodčí pan Albín Luknár a celé předvedení a posouzení netrvalo ani minutu. Dostala jsem V1 a v posudku mám napsáno, že jsem plnochrupý (že by? :) ). Ale byla k tomu pěkná kokarda a byli jsme brzy doma. Z výstavy je i krátké video, ale byla tam dost tma.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář