Moje první závody
V poslední době se mnou panička cvičila skoro každou vycházku. Nechávala mě ležet na trávníku a schovávala se za garáže, házela mi dřevěnou činku a chtěla, abych za ní neběžel hned, ale až řekne, a taky jsem s činkou nesměl lítat jako pošuk a musel jsem ji rychle přinést paničce. Bylo to těžké, protože napřed pořád pršelo a pak zase bylo hrozné horko. Ale mě to docela bavilo a i když jsem občas vyvedl nějakou lumpárnu, většinou mě chválila panička i paní cvičitelka.
Pak jsme se jeden den navečer jeli podívat na nějaký cvičák, kde normálně necvičíme. Docela se mi to tam líbilo, hlavně louka sousedila s lesem a nebyla na té straně oplocená, což mě opravdu nadchlo. Ovšem panička z toho byla nějak nervózní. Trochu jsem si to tam očuchal, přeskočil překážku a přeběhl áčko, chvilku si poležel a panička se schovala za zástěnu. A jelo se domů.
V sobotu ráno panička sbalila batoh, dvě flašky vychlazené vody a jeli jsme na ten cizí cvičák znovu. Bylo tam hodně lidí i psů. Některé jsem znal, jiné vůbec. Panička mě nejprve chtěl dát do auta, abych měl klid, ale dal jsem jasně a hlasitě najevo, že sám tam teda nebudu, tak jsem mohl být ve společnosti ostatních. Nejprve jsme se seřadili do dlouhé řady a losovali si čísla. Dostali jsme dvanáctku, což znamenalo, že jsme poslední a že budeme ve dvojici s největším psem, který tam byl. Byl to berňák Cir. Šel jsme se s ním seznámit a jenom než jsem ho obešel a očuchal, tak to bylo jako malá vycházka. Ale byl moc hodnej a hlavně mu asi bylo dost horko. To teda mně taky, ale panička mi pořád vyhledávala místečka, kde byl stín, nalévala mi do misky studenou vodu a párkrát mi taky polila hlavu.
Když bylo horko skoro největší, vyrazili jsme na plac. Paní rozhodčí se s námi pozdravila a už jsem šel na odložení. Bylo to ve stínu, hned u lesa, myslím, že paničku za zástěnou docela bolel žaludek. :) Aby se tam nebála, čas od času jsem štěkl. Ale zůstal jsem ležet, na honění zvěře bylo fakt moc vedro. Mezitím po louce chodil Cir, ale moc se mu do nějakých cviků nechtělo.
Pak nás paní rozhodčí zavolala, kousek jsem šel s paničkou a pak jsem dostal „volno“. S radostí jsem se rozběhl do stínu k lesu, kde právě ležel Cir. Panička se vyděsila a začala mě volat. Já ale jen Cira pozdravil, aby věděl, že v tom není sám, a hned jsem se vracel. Paní rozhodčí paničce vynadala, že si „vypráskala“ povely, že bych přišel. No jasně, ne?
Potom jsme chodili s paničkou po louce, otáčeli jsme se a ukazoval jsem, jak umím sedni, lehni, obraty a tak. Taky jsem štěkal. Věděl jsem, že se hlavně musím koukat na paničku, abych věděl, kam mám jít a co mám dělat, tak mi to šlo moc dobře.
Další v pořadí byl aport. Ze stojanu jsme si vyzvedli naši činku a připravili se. Pěkně jsem seděl, jenže panička hodila moc blízko. Tak jí paní rozhodčí poslala, aby si činku přinesla a hodila znovu. No a to už jsem nevydržel a vyběhl za ní bez povelu. Taky předat se mi ji moc nechtělo – vystrčil jsem zadek, zamával ocáskem „Pojď, budeme si hrát!“, ale panička znovu zavolala, tak jsem jí to přinesl.
Překážky jsem zvládl dobře, dokonce jsem se rozběhl i na tu největší (měli je za sebou), ale panička mě zabrzdila. Paní rozhodčí nás pochválila, a já byl rád, že už můžu do stínu.
Po přestávce jsme ještě cvičili ve skupině. V mé skupině byli dva němečtí ovčáci a knírač, ale snažil jsem se, abych neudělal kokršpanělům ostudu. Je pravda, že vedro bylo už opravdu příšerné, takže moc rychle chodit se mi nechtělo, ale zvládl jsem všechny cviky i odložení za pochodu.
Při vyhlašování výsledků jsme dostali diplom, polštář a nějaké mňamky. Panička byla moc spokojená, prý kdyby mi to nezkazila, mohlo to být ještě lepší.
--------------------------------------------------------------------------
A tady je hodnocení:
Přivoláni |
7 |
Ovladatelnost bez vodítka | 9 |
Sed-leh-vstaň |
9 |
Štěkání |
9 |
Aport volný |
5 |
Skok vysoký |
9 |
Skok šplhem |
10 |
Odložení |
10 |
Ovladatelnost ve skup. |
7 |
Sed-leh-vstaň ve skup. |
9 |
Odložení za pochodu |
10 |
Nepříjemný materiál |
10 |
Nárazový zvuk | 10 |
Celkem 114 bodů ze 130, což bylo umístění na 4-6 místě. Rozhodoval aport, tak jsme byli šestí ze 12 účastníků.
------------------------------------------------------------------------------
Další fotky: tamca.rajce.idnes.cz/Kralovopolsky_zavod_2010/
DĚKUJEME:
Ivče - za přípravu, doufám, že nás bude trénovat i nadále
Katce - za fotky
Katce a Kristýně - za podporu při našem prvním startu :)