Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moje vycházky

10. 12. 2008

Vycházka ranní

Ráno chodím většinou s páníčkem a jenom na chvilku, protože pak musíme do práce. Musím se po dlouhé noci vyčůrat a udělat bobek. Snažíme se chodit tam, kde je světlo, aby páníček viděl, jaké mají moje ranní produkty kvalituJ. To už je takový zvyk z doby, kdy měli předchozího pejska a museli na něj v tomto ohledu dávat pozor. Taky zjistíme, jaké je počasí, jak se mají páníčci obléknout do práce a jestli budu já potřebovat šusťák.

 
Vycházka u Kauflandu

Před nástupem do práce se ještě stavíme v Kauflandu, kam jde páníček koupit snídani. My zatím s paničkou vyrážíme na psí louku, která je hned vedle. Nejprve mineme dva hlídací německé ovčáky v autobazaru a pak už mě většinou panička pustí z vodítka a háže mi tenisák, abych se proběhl. Někdy taky cvičíme „pořadové cviky“. Často potkáváme tři belgické ovčačky, křížence Falca nebo německého ovčáka, který na louce se svou paničkou cvičí. Když zazvoní telefon, už vím že procházka skončila, páníček má snídani a čeká na nás u auta. Tak běžíme a běžíme……

 
Vycházka do města

Celý den bych nevydržel být zavřený v kanceláři, tak většinou před polednem vyrážíme s páníčkem na procházku po městě. Jdeme pěkně přes Moravské náměstí, zkontrolujeme, jak postupuje rekonstrukce na Husové ulici, zajdeme na Českou, teď i na Svoboďák, protože je tam stromeček a voňavé stánky. Naučil jsem se hezky chodit na vodítku, takže netahám a moc si to užívám. Často najdu něco dobrého - kousek pizzy, bramborák a tak, ale páníček nechce, abych to jedl, tak jen někdy, když se nedívá. Vůbec se nebojím, i když je kolem spousta lidí, vykračuju si pyšně s ocasem nahoru a poslouchám, jak mě kolemjdoucí chválí J

 
Vycházka do Lužánek

Odpoledne, dokud je ještě světlo, chodíme s paničkou do Lužánek. Už od vchodu se rozhlížíme, kde jsou  pejsci. Hledáme kamarády nebo kamarádky, kteří by se se mnou rádi honili. Vždycky někoho najdeme. Chodí sem pejsci všech ras, barev a velikostí. Rád se honím s pejsky, kteří jsou stejní nebo větší než já, protože panička se bojí, že bych ty menší mohl zašlápnout. Moc dobrý jsou štěňata labradorů, rychle běhají, krásně se kutálí a jen tak něco je nepřekvapí. Mám se všemi pejsky moc dobré vztahy, na všechny vrtím ocáskem, někdy si s nimi zatancuju, ale když si některý myslí, že je velkej šéf, klidně si i lehnu a podřídím se. Přece si nebudu kazit hezký den nějakou pranicí .

 
Vycházka parková

Když je moc mokro na honění se v Lužánkách, procházíme jiné parky v okolí, ale jen na vodítku. Máme rádi Tyršák, ale dobře se chodí i po Morováku nebo pod Janáčkovým divadlem. Moc rád proháním kosy, teď i havrany, ty jsou ještě lepší. Panička prý je zvědavá, kdy poberu rozum a pochopím, že je stejně nikdy nedohoním. Ale co kdyby! A přece ty drzouny nenechám promenádovat jen tak. Ať si trochu cvičí ostražitost.

Při Kounicové ulici je malý parčík – Janáčkovo náměstí a mezi ním a budovou vysoké školy je pěkný uzavřený prostor, kde často s paničkou trénujeme běh na výstavním vodítku.

S páníčkem zase rádi procházíme atriem Městského divadla z Lidické ulice směrem na třídu ktp.Jaroše a pak až do parku na nám. 28.října. Je to zvláštní, že pracuji s páníčky téměř v centru Brna a při tom je kolem tolik zajímavých míst, kam se dá jít na procházku. A to jsme ještě nebyli na Špilberku, tam se moc těším.

 
Vycházka večerní – sportovní

Každý večer po šesté hodině chodíme ještě s paničkou na velkou sportovní vycházku. Teď, když už je brzy tma, musíme hledat trasu, aby na ní svítily lampy, ale v létě jsme chodili na pole a k lesu. Takže nejprve vyrážíme poklusem obvykle dolů podél tramvajových kolejí směrem do města. U Billy zahneme do sídliště a ještě chvíli běžíme. Pak už panička nemůže, tak zpomalíme, procházíme mezi sídlištními domy. Máme tady vytipované malé hřiště, kde trénujeme chůzi u nohy, odložení, obraty, štěkání na povel a tak. Zpátky je to celou cestu do kopce, takže na konci už panička sotva popadá dech. J

 
Vycházka přes pole

O víkendu nebo když nemusíme do práce, často chodíme kolem řečkovických kasáren směrem k Prachárně, pak přes pole do Ivanovic a zpět zadem za humny. Tuhle vycházku mám moc rád. Můžu jít skoro celou cestu bez vodítka, zaběhnu si do křoví nebo do pole, často potkávám známé pejsky. Horší je, že po návratu domů se mnou má panička moc práce – spousta hlíny, bláta, samá semínka a kudlibabky. Na něco pomáhá šusťák, ale všechno nezachrání.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář