Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poslední výstavy v letošním roce

30. 10. 2009

17.října 2009, kdy jsme měli jít na výstavu na brněnském výstavišti jako obvykle pršelo. Takže přestože se panička ještě ráno snažila moje chlupy narovnat, když mě vybalila z šusťákové kombinézy, zdálo se, že mě ani nevyfénovala.

ObrazekPáníček pracně urval místo na stoleček, ale již v následujícím okamžiku nás další soutěžící úplně zarovnali. Kvůli strašnému počasí (v předchozím týdnu napadl sníh a byla strašná zima) byly venkovní kruhy přemístěny dovnitř do pavilonu a tak jsme se všichni mačkali v jediném pavilonu jako sardinky.

Vedle nás se podařilo zaparkovat paní Šulcové ze Žďáru, která má krásnou čokoládovou Meggie, tak si panička měla aspoň s kým povídat.

Předvedl jsem se prý moc pěkně, nechal jsem se prohlédnout tentokrát dvěma pány (rozhodčí Šulcek tam měl někoho na zaučení), ale v kruhu jsme se nic nedozvěděli. Až teprve jsme dostali do ruky posudek, přečetli jsme si, že máme VD2. Protože jsme byli v kruhu tři, znamená to, že jsem byl druhý a tentokrát jsem porazil jednoho blonďáka. Nojo, ale "výborná", kterou potřebujeme na uchovnění, to nebyla.

Chvilku jsme ještě chodili po nákupech - kosmetika, sušené mlsky - to je taky důvod, proč se chodí na výstavy.

 --------------------

Uplynul jen týden, panička mi poupravila střih (teď prý u stříhání dost zlobím a peru se) a 24.10.2009 jsme vyrazili před pátou ráno na dlouhou cestu do Budějovic. Jelo se nám moc dobře, o půl osmé jsme už byli na výstavišti. Zdejší výstaviště se nám moc líbí, je prostorné, hodně zeleně, dobře se parkuje. Pavilon i kruh byl trošku menší, ale víc vadili uštěkaní teriéři, ve vedlejším kruhu, kteří rušili soustředění kadeřníků :)

Při čekání na vystoupení nás navštívil Verča z Tábora a v náručí měla moc krásné černobílé štěňátko - Ritchi. Jéje, ten se mi líbil!

No a pak už jsem šel do kruhu. Panu rozhodčímu (Antonovič) jsem se asi dost líbil, napsal mi do posudku "milá povaha, veselý v pohybu" :), ale nějak se mu nelíbily moje chlupy. A taky můj soupeř byl juniorský šampion Lionek, který má jeden chlup jako druhý. Takže z toho bylo zase VD2.

ObrazekPřed pavilonem jsme potkali moji chovatelku, paní Hruškovou. Měl jsem obrovskou radost! Určitě si ji pamatuji, protože jsem ji celou olízal, že byla zaslintaná od hlavy až k patě.  Pak si ještě dlouho povídali s paničkou a páníčkem, ale při tom mě pořád muchlovala a já ji! Představte si, že mám bráchy. Mojí mamince se narodily štěňátka, ale o tom vám napíšu jindy.

Taky jsme prošli stánky, zase něco dobrého koupili a taky jsme koupili balonek na šňůrce - prý motivační hračka. Jenže jsem ji do večera zničil.

Takže tím jsme letos uzavřeli výstavní sezónu. Teď si odpočineme,  rozmyslíme, jestli budeme pokračovat příští rok. Ale já cítím, že to panička jen tak nevzdá. Říká, že přece nemůže chov amerických kokršpanělů připravit o geny tak inteligentního jedince (to jako mně :) )

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář