Výstava v Olomouci
Začíná to vždycky stejně - koupání, fénování, stříhání a pak zase koupání. Ale moc jsme netrénovali běh na vodítku, protože napadl sníh a všechny naše tréninkové plochy měly nevhodný terén. Páníček složitě hledal, kde se u výstaviště v Olomouci parkuje a nakonec jsme to ani nepotřebovali.
Ráno jsme vyrazili jako do práce, ale jeli jsme dlouho. V Olomouci nás pořadatelé zavedli s autem až do areálu a zaparkovat jsme mohli přímo u pavilonu E, kde byl náš kruh. Ve stejném kruhu se předváděli i nějací hodně velcí kamarádi (kavkazští pastevečtí a středoasiati), tak tam bylo dost těsno. Pozdravil jsme se s kokřími kamarády - Jonášem a Daisy a pak už jsem pěkně ležel na místě a sledoval cvrkot. Panička mě vzala taky vyzkoušet si běhání na place, no moc mi to nešlo. Navíc se mi asi počasím zkudrnatily všechny pečlivě načesaní chlupy, tak jsem vypadal ještě větší, než jsem.
Při předvádění jsem měl ještě dva blond konkurenty, ti mě zajímali samozřejmě víc, než panička, ale dal jsem si říct. Paní rozhodčí se na mě podívala nejprve při běhu se ostatními, pak jsem šel na stůl. Prošmatala mě pečlivě, ale stál jsem docela hezky. Pak jsme ještě běhali sami. Dostal jsem známku velmi dobrou, mám prý pěknou hlavu, ale špatně upravenou srst a musím trénovat běh a postoj. Ale panička mě moc chválila, prý jsem byl oproti poslední výstavě o moc hodnější a ostatní věci ještě doladíme.
Tentokrát jsme vydrželi až do konce, takže jsme viděli i Jáchyma. Má moc krásnou srst a opravdu se nám líbil. Lucka od Medžika pak paničce přímo na mně ukazovala, jak lépe upravit mou medvědí kožešinu. Ještě jsme se šli projít kolem stánků, ale moc jich nebylo a hlavně byla dost zima. Nakoukli jsme při hledání kosmetiky i do pavilonu A, ale byli jsme všichni už unavení, tak jsme vyrazili k domovu.
Tam jsme pak společně s paničkou odpočívali - ty výstavy jsou nějak náročné.
P.S.
Fotky a video ještě doplním.