Jdi na obsah Jdi na menu
 


Závody O Pardubický perník

23. 4. 2011

Letos jsme se rozhodli, že vyzkoušíme závody pro malá plemena. Doposud jsme byli na 5 závodech, většinou poslušnost podle ZPU1 nebo ZVV1 (bez obran) a trochu mi začalo vadit přetahování se o výšku překážek apod. Pardubice jsou sice daleko, ale bohužel, na Moravě se asi s malými plemeny necvičí. 2011---pardubice.jpg

Závody pořádala ZKO Pardubice-Nemošice a jejich cvičák se nám opravdu moc líbil. Pořadatele musím moc pochválit, tak pěkně provedené bodovací karty, rychlé zpracování výsledků  a tak plné tašky i pro závodníky z druhé poloviny tabulky, jsem zatím nikde neviděla. Také počasí nám přálo, i když odpoledne už bylo vedro trochu nad možnosti psů.

Přihlásila jsem nás s Bardem poprvé do kategorie ZMMP a hlavně jsem byla zvědavá, jestli vůbec vyjde bez pamlsků na stopu a jak bude zvládat speciální cviky. Neměli jsme vůbec žádné bodové ambice, potřebovali jsme si všechno to nové hlavně vyzkoušet. Jo, a vylosovala jsem si jedničku, kterou jsem právě vůbec nechtěla.

No a jak už to tak bývá, tak to, čeho jsem se obávala, dopadlo velmi dobře, a to, o čem jsem si myslela, že nečiní žádné problémy, bylo za nulu.

Stopa (150m, 15min stará, 1 lom, 1 předmět na konci) :

Stopy se dělaly v osení, na můj vkus trochu blízko lesa, v dáli se páslo stádo srn

Bard si na počátku myslel, že jsem to asi spletla, protože na nášlapu nenašel žádné granule. Hledal je i na označovacím kolíku a připadlo mu neuvěřitelné, že tam prostě nejsou. Pak se ale rozešel a dokonce správným  směrem. Dvakrát si vybočil směrem k lesu (krve by se ve mně nedořezal), lom si ověřil nejprve na druhou stranu a nad předmětem se sice zastavil a intenzivně vrtěl ocasem, ale to se bohužel jako označení nepočítá. Dostali jsme 33 bodů, a bylo to mnohem lepší, než jsem se bála.

Rozlišování vlastního předmětu mezi 2 cizími – 2 pokusy

Okraj pole a lesa musel být plný pachů a válely se tam dokonce nějaké chlupy, ale tenhle speciální cvik Bardovi žádné problémy nedělá. Srážku jsme dostali za to, že nešel přímo k předmětům, ale hledal je (obávám se, že na tom terénu je ze své výšky nemohl vidět.). Dostali jsme 9 bodů za každý pokus.

Začátek nás opravdu optimisticky naladil. Následovala dlouhá přestávka, než ostatní odstopovali a udělali rozlišování.

Na poslušnost jsem nastupovala poměrně v klidu, je tady na vodítku a mnohem lehčí než normálně děláme. Jen bylo už dost vedro.

Přivolání:

Bála jsem se, že Bard neodejde a zvolila jsem přivolání za pochodu, protože tam nevadí křivé předsedání. Jenže - odběhl jak raketa. Když jsem udělala čelem vzad a přivolala, otočil a  rychle pelášil ke mně. Pravděpodobně však ve velkém prostoru ztratil orientaci (možná se ten povel nějak odrazil) a utíkal směrem, odkud jsme přišli. Původně jsem myslela, že za Pavlem, ale on ho vůbec neviděl. Doběhl až k lidem za páskou a já ho znovu volala, otočil se a hledal, kde jsem. Nakonec se vrátil, ale jen díky shovívavosti rozhodčího jsme unikli diskvalifikaci.

1.jpg

Ovladatelnost na vodítku:

Dostali jsme sice 7 bodů, ale spokojena jsem nebyla. Žádný oční kontakt, při obratech byl pomalý, no umíme to i mnohem líp. Střelbu zvládl bez jakéhokoli problému.

 

Sedni, lehni, vstaň:

9 bodů, to bylo docela dobrý.

Aport:

Obávaná disciplína – a máme za 9 bodů. Bylo to naprosto předpisové, kromě závěrečného křivého předsednutí.

Odložení:

Na tom si závodníci obvykle bodově pomůžou. V této kategorii šlo o prosté odložení, kdy pes na psovoda vidí. No, Bard na mě sice viděl, ale sluníčko tak pálilo, tráva byla tak chladná a šťavnatá a pampelišky tak voněly… Takže se rozhodl dosytnosti vyválet. Myslela jsem že omdlím. Na tréninku leží jako placka a ani se nehne a tady si z toho udělal rekreační pobyt. Na závěr se zvedl, otřepal a s výrazem: „Tak kam jdem na to pivo?“ se hodlal vydat ke mně. Sice jsem ho uzemnila na dálku, ale další nula byla na světě.

Vyhledávání předmětu – 3 pokusy, dva textilní, jedno dřevo

Tenhle cvik jsme přesně podle řádů ještě nikdy nedělali. Vždycky jsem Bardovi mrskla nějaký předmět do chroští nebo do vysoké trávy a čekala, až to najde a přinese. No tak tady byla jen travička, ale trefit 10 kroků hod, nebylo nic lehkého. Cožpak o to, Bard předměty našel, ale vůbec neměl pocit, že by mi je měl nosit. První ještě jakž takž, dřevo sice zvedl, ale zdálo se mu, že to není to pravé, tak jsem ho musela vyslat znovu a ten poslední už byl vůbec fraška s pohazováním a vrtěním … Bylo z toho 8 bodů z 15 možných a ještě hodně snížená ovladatelnost (2 body)

Nalezení ztraceného předmětu

Šli jsme s panem rozhodčím celá skupinka. Pak pan rozhodčí řekl, že tady za zatáčkou bude začátek. Měla jsem ujít s Bardem 10 kroků, upustit předmět, jít dalších 30 kroků a vyslat psa pro ztracený předmět. Psa jsem vyslala, ale na konci u zatáčky stála celá skupina závodníků a taky páníček, takže místo pro předmět, běžel Bard k nim. Naštěstí pan rozhodčí uznal, že tam ti lidé neměli co dělat, a dovolil mi Barda přivolat zpět. No a na zpáteční cestě Bard předmět našel a vzorně přinesl i s předsednutím. Takže 7 bodů.

3.jpg

Skončili jsme pátí ze sedmi s 93 body ze 150 možných. Musím říct, že skoro ve všech disciplínách to bylo lepší, než jsem čekala, takže jsem byla moc spokojená. Mrzí mě sice ty dvě nuly, ale myslím, že od Barda se vždycky nějakého takového překvapení dočkám. Je to přece kokršpaněl, ne?

P.S.

Velké poděkování technické podpoře - páníčkovi - za dramatický dovoz , focení a filmování, hlídání čtyřnohého závodníka a v neposlední řadě za fandění a udržování dobré nálady.

 

Fotky najdete tady:

tamca.rajce.idnes.cz/Zavod_pro_mala_plemena_-_Pardubice-Nemosice_23.4.2011/

Video bude. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář