Jak jsme začali chodit na cvičák
Dlouho jsme vybírali a snažili se vecpat na nějaký cvičák, ale abychom to neměli přes celé město. Od října jsme začali chodit do kurzů poslušnosti do KK Pedigree VFU Brno (viz odkazy). Cvičí nás Iva Lžičařová.
Chodí tam ještě další pejsci, většinou štěňata jako Bard, trochu škoda, že jsou všichni menší než Bard. Potřeboval by, aby ho nějaký kamarád při jeho hrátkách brzdil. Když je totiž mezi psy, naprosto se vymkne z kontroly. To je taky důvod, proč sem chodíme.
Zatím máme za sebou tři hodiny. První, kdy jsme se seznamovali na loučce a zkoušeli začátek chůze u nohy, sedni a lehni. A samozřejmě přivolání. Musím říct, že nám to tedy moc nešlo. Bard stále tahal za ostatními psy, štěkal a na přivolální téměř nereagoval.
Druhou hodinu jsme byli přímo na cvičáku, vyzkoušeli jsme kladinu, áčko a tunel. Bardovi to všechno jde, jenom to dělá, kdy chce on, a velice rychle a zbrkle. Prostě neřízená střela. Taky nám zase nešlo přivolání z klubka psů. Část hodiny propršela, tak byla teorie pod stříškou. A taky nám Iva ukazovala svou skvěle vycvičenou ovčačku.
Třetí hodina byla zase na loučce. Skoušeli jsme odložení, chůzi u nohy, aport. Myslím, že se to s Bardem trošku zlepšilo. Přišla jsem na to, že musím cvičit kousek dál od ostatních pejsků a pak nám to jde dobře. Třeba o aport nejeví mezi psy vůbec zájem, ale na druhé straně loučky pěkně a spolehlivě nosí.
Tento týden jsme bohužel hodinu museli vynechat, protože Bard má kašel a rýmu.